Poslech hudby je pro řadu lidí způsobem terapie a zdrojem emocionální podpory a dvojnásob to často platí u těch, kteří hudbu sami tvoří. Na profesionální hudební tvorbě je ale paradoxní, že i když ti sdílení hudby s ostatními nejspíš přináší obrovskou radost, může tě na druhou stranu dostat i pod enormní tlak. Cestování po turné, vyjednávání v případě finančních nejasností a práce do pozdních hodin, kdy většina lidí spí, může pro tvé duševní zdraví představovat začnou zátěž.

Duševní zdraví je však stejně důležité jako to tělesné. A i když se to v hudebním průmyslu nikdy nebralo zas tak moc vážně, zdá se, že se to začíná měnit. Známí umělci jako Shamir, Kate Nash, Benga nebo frontmanka skupinyJoanna Gruesome Alanna McArdle veřejně promluvili o svých potížích s duševním zdravím a jejich hlasy jsou součástí rostoucího hnutí uvnitř branže, které má za cíl zvýšit povědomí o často vzájemně propojených problémech, jako je zneužívání návykových látek, deprese a sebevraždy.

Ale i když řada hudebníků svoji bitvu s duševním onemocněním vyhraje a mohou se podělit o své zkušenosti, některé případy bohužel stále končí tragicky. Mezi tyto bolestné příběhy patří dobrovolný odchod ze života švédského DJ Aviciiho a smrt frontmana skupiny Frightened Rabbit Scotta Hutchinsona po jeho zmizení v době, kdy podle své rodiny zažíval emocionálně mimořádně těžké období. Tyto případy bohužel podtrhují naléhavou nutnost hovořit o vztahu duševního zdraví a hudby a destigmatizovat duševní nemoci.

Prostředí hudebního byznysu je i nadále náročné, ale hodně věcí mohou hudebníci při péči o své duševní zdraví udělat sami. Tady je několik jednoduchých nápadů (a některé z nich skutečně hodnotné), které ti při rozvíjení kariéry pomohou, aby tvé zdraví neutrpělo a aby se ti dařilo.

Neboj se ozvat

Nezapomeň, že někde tam venku můžeš najít pomoc. V celých Spojených státech i v ostatních částech světa existují programy, které poskytují bezplatnou nebo cenově dostupnou péči o duševní zdraví. Některé z nich, například Nuçi’s Space ve městě Athens v Georgii, se zaměřují speciálně na potřeby lidí pracujících v hudebním průmyslu. Nuçi’s Space je středisko informačních zdrojů, které se specializuje na prevenci sebevražd a které bylo založeno na památku Nuçiho Phillipse, hudebníka z Athens, jenž spáchal sebevraždu. The SIMS Foundation v texaském Austinu pomáhá zajišťovat kontakt mezi hudebníky a středisky zabývajícími se duševním zdravím. I tato nadace byla založena na památku hudebníka, který si vzal život, tentokrát místního rockera z Austinu Simse Ellisona. Charitativní organizace MusicCares, která patří pod organizaci Recording Academy, poskytuje nouzovou finanční pomoc na péči o zdraví hudebníků včetně psychoterapie a léčení závislostí. Organizace Help Musicians UK spustila v rámci své iniciativy Music Minds Matter nonstop linku pomoci v otázkách duševního zdraví pro hudební průmysl.

Profesionální hudebníci často nemají zdravotní pojištění, což pro ně může být jednou z překážek přístupu k léčbě, kterou by mohli potřebovat. Podle Lily Courtney, lékařky The SIMS Foundation, hodně lidí neví, že řada organizací a poradců zabývajících se duševním zdravím poskytuje nepojištěným pacientům s nízkými příjmy své služby levněji. „Ve většině měst existuje možnost takzvané terapie s klouzavou sazbou. Přístup k počítači má každý, tak si vygooglete ‚terapeutické služby s klouzavou sazbou‘. Najít se dají všude a cena se může pohybovat od 5 do 50 dolarů za sezení,” říká a dodává, že pokud bydlíte blízko univerzity, můžete se zeptat, jestli neprovozuje program poradenství, který se slevou poskytují studenti vyšších ročníků psychologie.

Lesley Cobbs pracuje jako poradkyně u Nuçi’s Space. Podle jejího doporučení by každý měl vědět, kde najde pomoc, ještě než ji začne potřebovat, především pokud se potýká s duševním onemocněním, a rozhodně před odjezdem na turné. „Většina států má krizovou linku podpory duševního zdraví. Číslo ve své oblasti si najdi, dokud jsi v dobrém duševním rozpoložení, a pokud se to někdy zhorší, už ho budeš mít u sebe,” doporučuje.

Pečuj o sebe

Řada umělců se nejlépe cítí na turné; může to být opravdu skvělá zkušenost, když každý večer děláš to, co tě nejvíc baví. Hraní naživo je navíc pro spoustu profesionálních hudebníků hlavním zdrojem příjmů. Nabitý program však může být i vyčerpávající a vybere si svou daň na duševním zdraví. Courtney se s tím u svých klientů setkává neustále. „Povaha této branže je taková, že na turné jsou [hudebníci] po celou dobu, jejich spánkové návyky jsou pryč, jejich stravovací návyky rozhodně nejsou ideální, necvičí a schopnost s řadou věcí se vypořádat, kterou mají, když nejsou na cestách, najednou nefunguje,“ vysvětluje. A u těch, kteří už se potýkají s depresemi nebo úzkostmi, může nedostatek spánku a řádné výživy věci jen zhoršit.

Kromě své práce licencované poradkyně jezdí Courtney sama na turné jako hudebnice, takže ví, jak náročné může být o sebe na cestách pečovat – ale také ví, jak je to důležité. Její doporučení zní: kdykoli je to možné, snaž se žít zdravě. „Méně bych se soustředila na to, co nejíst, spíš je důležité dát si pravidelně porci ovoce a zeleniny. Neříkej si ‚pizzu jíst nemůžu‘, když nic jiného není. I u benzínové pumpy mívají obvykle nějaký banán nebo jablko, které si můžete dát,“ říká.

Dalším tipem, který Courtney pro turné nabízí, je vést si deník a hledat další cesty, jak si alespoň mentálně vytvořit vlastní prostor; s emocionálním tlakem, jaký turné přináší, se nejlépe vyrovnáš, když si uděláš čas pro sebe. Courtney doporučuje: „Když se chystáš na cesty, nezapomeň si vzít nějaké dobré čtení a naučit se nějaké meditační techniky. To může být cokoli od desetiminutového nehybného sezení, kdy se soustředíš na vlastní dech, po procházku, při které si budeš všímat okolí.“

Holistická koučka Eline Van Audenaerde prostřednictvím své firmy The Unicorn Mothership pomáhá DJům a tvůrcům elektronické hudby posilovat odolnost a orientovat se ve výzvách, s nimiž se ve své kariéře setkávají. I když její klienti koncertují až do časných ranních hodin, snaží se jim vštípit potřebu zavedení zdravého denního rytmu. „Vždy jim radím, aby vstali, i když za sebou mají třeba jen pár hodin spánku, zkusili se nasnídat a prostě přes den fungovali. Něco dělali, s někým se sešli, aby jejich den vypadal do značné míry normálně, a potom se pokusili jít brzo spát nebo si zdřímli odpoledne,“ říká.

Nastav si cíle

Od Van Audenaerde se dozvíš, že základem pro odolnost v hudebním průmyslu jsou cíle. Odolnost, zdůrazňuje, „znamená opravdu si uvědomit, kdo jsi, jaké máš cíle a – což je ještě důležitější – jaké jsou tvoje životní hodnoty.“ Kdo má v tomhle jasno, dokáže se soustředit a dělat správná rozhodnutí. A ani když začne jít do tuhého, nepřeroste mu to přes hlavu.

Jakmile si ujasníš své cíle, nejdůležitější k jejich dosažení je hospodaření s časem. Van Audenaerde se domnívá, že důležitou roli hrají praktické věci, například naplánování studiového času pro práci na hudbě a jeho dodržení, i když musíš hudbu skloubit se svým každodenním zaměstnáním. „Měj svůj kalendář,“ radí. „Nastav si jasné cíle pro celý rok. Kdy chceš mít album hotové? Kolik koncertů chceš odehrát?“ Když budeš mít jasno v tom, na čem ti záleží, a budeš podle toho jednat, budeš nejen efektivnější, ale možná také šťastnější.

Osvoboď svou mysl

Pokud se ti zdá, že některé aspekty hudebního průmyslu negativně ovlivňují tvoji duševní pohodu, zvaž, jestli nezvolit úplně jiný přístup. Rachel Lightner je autorkou, zpěvačkou a kytaristkou ve skupině Nervous Dater; často zpívá o svém vlastním boji s úzkostmi a depresemi. Její rané zážitky jako nebinární muzikantky na převážně mužské punkové scéně vedly k tomu, že si střídavě připadala neviditelná a naopak symbolizovaná takovými věcmi, jako jsou nápisy „dívčí frontmanka“ na plakátech. „Silně mě to poznamenalo. Cítila jsem se odmítaná a měla jsem dojem, že mě nikdy nepřijmou,“ vzpomíná. Věci se pro Lightner začaly měnit k lepšímu, když se pustila do hledání různorodých hudebníků, ke kterým cítila náklonnost, a začala s nimi vybudovat pozitivní vztah.

„Prostě jsme začali jezdit na vystoupení a hledat lidi, kteří podle našeho názoru zněli tak trochu jako my. Všichni jsme byli nadějní muzikanti; tato představení jsme začali pořádat v jedné brooklynské kavárně se sklepem, a tak se zrodila naše malá scéna. Být takto na pódiu se ženami – nebo muzikanty z jakékoli menšinové skupiny – je obrovská úleva a inspirace. Všichni jsme se navzájem hodně povzbuzovali; nebýt toho, nikdy bychom nedělali to, co teď děláme,“ dodává nadšeně. Změna tvého přístupu takovým způsobem může být nejen životně důležitá pro tvé přežití jako umělce, jak pochopila Lightner – může změnit i svět, nebo alespoň jeho malou část kolem tebe.

Pražská linka důvěry má číslo 222 580 697

Linka důvěry Centra krizové intervence je k dispozici na telefonním čísle 284 016 666

-Beverly Bryan