Tento materiál byl vypracován pouze jako informativní, jeho účelem není poskytovat zdravotní poradenství a nelze na něj v tomto ohledu spoléhat. Před jakýmkoli osobním rozhodnutím se obrať na svoje poradce nebo odborníky v oblasti duševního zdraví.
Dělat hudbu bylo vždycky náročné a často plné nejrůznějších nejistot, od finanční po časovou, které člověka značně stresují. Účinky přetrvávající pandemie navíc velice zamávaly s životy řady umělců, kteří tenhle dopad pociťují dodnes. Dr. Joe Barnby, hudebník a neurovědec zabývající se duševním zdravím, znovu navštívil Spotify for Artists, aby se s námi podělil o to, jak podle jeho zjištění přispěl COVID ke stresům typickým pro hudební profesi.
„Data získaná během pandemie ukázala, kdo je náchylnější k depresi a úzkosti,“ říká Barnby. „Jestli se provozování hudby od ostatních povolání něčím liší, pak tím, že hudebníci [často] nemají jistotu finanční stability… a to bohužel znamená, že když pak nastane něco jako COVID, co přinese obrovskou změnu v našem způsobu obživy, může být velmi obtížné vydržet za takových okolností v hudební branži.“
Téměř dvě třetiny respondentů průzkumu MusiCares 2021 „Wellness in Music“ pociťovala finanční tlaky každý den. Více než čtvrtina přitom hlásila střední až těžkou depresi.
„To, že pro lidi s nepravidelnými příjmy neexistuje žádná ekonomická záchranná síť, tenhle stres ještě zvýrazňuje a zvětšuje. Hudebníci cítí, že s nutností zaplatit bydlení a jídlo se prací, která je baví, jako skládání nebo produkování hudby, už dál neuživí.“
Izolace je pro hudebníky jeden z hlavních rizikových faktorů, a ten ještě nabyl na síle, když lockdowny a další omezení zpřetrhala společenské a podpůrné vztahy, které jsou pro duševní zdraví životně důležité. K tomu, co zjistil, když se tato omezení letos uvolnila, Barnby říká: „Nadále jsme nebyli schopni mluvit a komunikovat s lidmi stejně jako dřív. Neměli jsme tu společenskou spontánnost, na kterou jsme byli zvyklí.“ A jak tomu čelit? „Je důležité mít kolem sebe lidi, na které se můžete spolehnout, že si s vámi kdykoli promluví a pochopí vaše rozpoložení.“
Při hromadění dalších stresů se také ukázala jako klíčová potřeba podobně uvažující komunity kolegů hudebníků. „Velmi užitečné je mít nějaké fórum, kde to spolu můžete probírat,“ říká Barnby. „Mluvit o problémech, kterým všichni čelíte, vám dá výhody skupinového myšlení. Člověk o tom nemusí přemýšlet jen sám.“
Kromě lidí, na které se můžete spolehnout, tu platí i další „běžné věci doporučené k uchování duševního zdraví – zdravé cvičení, výživa a spánek“.
„Důležitost spánku pro regulaci faktorů jako vědomí, emoce a schopnost řešit napětí v průběhu dne je známá," říká. „Víme, že lidé s velmi nepravidelným spánkem jsou náchylnější ke zhoršování duševního zdraví a s běžnými životními situacemi se potýkají mnohem obtížněji.
„Přibývá důkazů o propojení mezi žaludkem a mozkem a o tom, jak to, co jíme, ovlivňuje naši psychiku. Pod vlivem svého sociálního prostředí můžeme jíst hůře nebo lépe. Když máte trvale naspěch, nemáte čas připravit si opravdu výživnou stravu. Je zjištěno, že strava, která nepodporuje zdravou střevní mikroflóru, má za následek větší náchylnost ke zhoršení duševního zdraví.“
„Umění a kultura jsou velmi důležité pro zdravou a funkční společnost,“ říká Barnby. A to podle něj ukazuje na potřebu psychické úlevy pro pachtící se muzikanty, kteří by jinak byli pro společnost obrovským přínosem.
